Vzdělávací program zpracovaný Dr. Marií Montessori vychází z poznání a respektování dítěte a jeho potřeb. Klíčovým pojmem metody je tzv. „připravené prostředí”, ve kterém si děti samostatně vybírají ze škály přitažlivých Montessori pomůcek a materiálů.
Montessori vzdělávací program
Principy Marie Montessori:
- Princip věkové heterogenity – optimální spojení tří věkových skupin. Mladší se učí od starších. Starší děti rády učí mladší a starají se o ně.
- Princip svobody a samostatnosti – svoboda je základem nezávislé individuality. Je také základem pro samostatnostt dítěte. Důležitá pro vývoj dítěte je svobodná volba činností a jednání.
- Princip vedení – pedagog je „služebníkem lidského ducha“. Je pomocníkem, organizátorem, podněcovatelem dětské volby a pozorovatelem.
- Princip pohybu – zajišťuje postupné zdokonalování pohybů hrubé i jemné motoriky. Pohyb se využívá i k rozvoji myšlení, učení a zapamatování si.
- Práce s chybou – dělat chyby je přirozené. Je to dobrá pomůcka k poznání toho, jak dalece zvládáme určité věci. Materiál je koncipován tak, aby dítě na chybu přišlo samo. Tzv. kontrola chyb.
- Princip sociální výchovy – v heterogenních skupinách mají děti možnost spolupracovat a komunikovat. Učí se trpělivosti a pomoci.
- Princip normalizace – znamená návrat k normálu. Normalizované dítě je takové, které je psychicky zdravé a může se přiměřeně svým schopnostem rozvíjet. S tímto se pojí i sociální chování, dobrovolná disciplína a vůle.
- Princip ticha a klidu – děti se učí prožívat ticho, které jm následně přináší stav větší radosti. V tichu se učí spojit se se svou vnitřní pravdou. Během cvičení ticha se zklidňuje nejen tělo, ale i duše. Tak může dítě nalézt rovnováhu nejen ve vnějším, ale i ve vnitřním světě.
Mária Montessori rozlišuje tyto oblasti výchovy:
- sebeobsluha – činnosti praktického života
- senzomotorika – činnosti na rozvoj smyslových vjemů
- jazyk
- matematika
- kosmická výchova = botanika, biologie, zeměpis, dějiny (tradice, zvyky)